Městský turistický okruh (MTO)

 

Základní informace

MTO spojuje turisticky atraktivní cíle ALBRECHTICKA

VÍCE INFORMACÍ najdete zde.

Mapu okruhu najdete  zde. 

 

 

---

 

INFORMACE pro MOBIL

 

 

Vrch Dubí - vyhlídka

Městský turistický okruh vás provede částí vycházkové stezky LČR středně náročným terénem po pěšinách a lesních cestách kolem stejnojmenného vrchu (558 m n. m.). Vlastní vycházková stezka začíná  u kapličky na okraji zámeckého parku v Hynčicích. O obnovu historických lesních chodníků navazujících na zámecký park se zasloužili učitelé a děti ze Základní školy v Městě Albrechticích, členové místního Turistického oddílu TJ a zaměstnanci Lesní správy. Na stezce se nachází místo s vyhlídkou na Město Albrechtice s krytým odpočívadlem a na několika místech na trase jsou umístěny lavičky. Trasa je středně náročná a vhodná spíše pro pěší turisty než pro cyklisty. Vede hezkými místy s mnoha skalními výchozy a pestrými lesy.

Něco málo k zámeckému parku....

Zámecký park Město Albrechtice se nachází na rozhraní katastru obcí Město Albrechtice a Hynčice a je spjat s posledními vlastníky Albrechtického panství. Když v roce 1825 koupili albrechtické panství od Karla Traugotta Skrbenského z Hříště opavští podnikatelé Vincent Tlach a Vincent Keil, rozhodli se místo náročné rekonstrukce zámku postavit si nový objekt a zámek pronajímat. Jejich nové stavbě se začalo říkat Nový zámek a původnímu zámku Starý zámek. Současně s výstavbou zámku byl vybudován při zámku park s oranžérií a asi 0,5 km východně byla zbudována na svahu návrší Dubí rodinná hrobka.

V roce 1837 nejprve zemřel Vincent Tlach a o rok později i Vincent Keil. Majetek až do roku 1847 spravovaly obě rodiny společně, poté byl však rozdělen a v blízkosti zámku vznikly další dva nové objekty. Při severozápadním okraji parku snad Gustav Hirsch nechal roku 1855 postavit jednopatrový dvoukřídlý obytný dům a rodina Brunnerova na počátku 20. století postavila východně od Nového zámku jednopatrovou secesní vilu s věží. Obě tyto stavby jsou často též nazývány jako Nový zámek či zámeček.Celý komplex byl v šedesátých létech minulého století zapsán do seznamu kulturních památek. Od roku 2001 kdy byl jeho současným vlastníkem zpracován projekt obnovy probíhá jeho postupná revitalizace.

 

 

     

 

Více informací o vycházkové stezce Dubí najdete zde.

 

 

Poutní Hora

 

Městský turistický okruh zde prochází po 7 km trase naučné stezky LČR Poutní Hora - Zřícenina Burkvíz. Navštěvníci budou překvapení nejen krásnými výhledy na okolí, ale i historií.  Po ukončení třicetileté války spravovali albrechtické panství jezuité.  V rámci rekatolizace vybudovali na Poutní hoře (Riemerberg, 706 m) roku 1651 kapli. Účast na poutích však byla tak velká, že byl místo kaple v letech 1733 až 1760 vystavěn poutní kostel. Délka jeho lodi s předsíni pod věží měřila 42 m, šířka kostela byla 18 m a výška 15 m. K hlavnímu vchodu vedlo schodiště a kromě něj měl kostel ještě další čtyři vchody. Impozantní stavba kostela byla zdaleka viditelná a bylo jí možné spatřit i z oken jezuitské koleje ve 42 km vzdálené Nise. Sláva poutního místa však netrvala dlouho. Císař Josef II. svým výnosem z roku 1782 zrušil poutní kostely. Kostel v lesích začal chátrat, v roce 1787 byl kostel prodán za 50 zlatých a 48 krejcarů Josefu Jachskemu z České Vsi (Neudörfel), který jej zbořil. Vnitřní zařízení bylo zčásti přeneseno do nového kostela v Městě Albrechticích, zčásti do kostela na Valštejně. Další zajímavosti, které na stezce najdeme, jsou starobylý buk s obvodem přes 4 m, dále pak opravená kaplička, dvě jezírka a kamenný hrádek.

 

 

   

 

 

 

Zřícenina Burkvíz (Luginsland)

 

Tajemné hradiště Luginsland přivítá návštěvníky opravenou hradní studnou, kterou hlídá královna žabička, a někteří možná zahlédnou i lesního skřítka Slivouše. Hrad se nachází asi 800 m jižně od osady Burkvíz se ve výši 654 m. n. m. Vznik hradu nad Burkvízem můžeme položit do doby kolem poloviny 13. století.

   

Hrad měl okrouhlý tvar, na severozápadě byl zjištěn zemní prostor čtyřhranného objektu zděného na sucho, kde pravděpodobně stávala hradní věž. Byla zřejmě obytná, a její vnitřek měl rozměry sedm krát sedm metrů. Přístupové schodiště a sklepení bylo vysekáno do skály.V příkopu před bránou se nacházela vyzděná studna o průměru jednoho metru, která měla sloužit k naplnění tohoto příkopu při blížícím se nebezpečí. Studna však byla z větší části zasypána.  Severozápadně ve směru hřbetu je položeno předhradí. Ve vzdálenosti 72 metrů od břehu hradu je pět metrů široký příkop, většinou jeden metr hluboký. Táhne se v prostoru širokém 38 metrů.

 

Zámek Linhartovy

 

Linhartovský zámek je kulturní perlou  našeho kraje, dominuje pověst o Mouřenínovi, starobylý buk v zámeckém parku a ze sbírek zámku je to např. keramika pana J. Kutálka. Linhartovský zámek byl vybudován v druhé polovině 16. století přestavbou linhartovské tvrze na renesanční sídlo příslušníků katolické šlechty Václavem Haugvice. Z tehdejší podoby se zachovala původní dispozice s uzavřeným vnitřním dvorem, obrannou věží a zejména sklepními klenbami. Ve fragmentech zůstala rovněž zachována sgrafitová omítka na věži. Figurální sgrafita jsou podnes viditelná v arkádové chodbě 2. poschodí severního zámeckého křídla. V druhé polovině 17. století byl zámecký objekt už značně zchátralý. Noví majitelé Sedlničtí z Choltic začali s generální přestavbou do barokní podoby. U zámku byl v té době založen okrasný sad ve francouzském stylu. V 19. století pak byl přeměněn na přírodně krajinářský park.

 

 

Na zámku pravidelně probíhá řada kulturních akcí a expozic pro děti. Na Linhartovském zámku se nachází stálá expozice šicích a pletacích strojů, vzácná keramika pana Kutálka, expozice křesťanství, citer, expozice historie četnictva, galerie harmonií a především také galerie žáků z výtvarné dílny v Městě Albrechticích. V prostorách zámku se konají koncerty, vernisáže, tradiční velikonoční jarmarky, letní zábavné akce pro děti, jako je například pasování dětí mateřské školy na prvňáčky a noční prohlídka zámku zakončená velkolepým ohňostrojem.

 

Více informací o zámku najdete zde.

 

 

Rozhledna Hraniční vrch

 

Nejatraktivnějším turistickým objektem je dvouvěžová rozhledna Hraniční vrch. Rozhledna zcela ojedinělé železné konstrukce, která se skládá ze dvou vyhlídkových ploch spojených kovovou lávkou, byla otevřena na podzim roku 2011. Nachází se pár metrů od  česko-polské hranice u Města Albrechtic. Přístup k rozhledně je po modré turistické značce z Města Albrechtic a dále podle značení, cca. 3,5 km od města. Rozhledna se nachází na Hraničním vrchu 527 m n. m., vyhlídková plocha je ve výšce 25 metrů, vystoupat musíte po 149 schodech. 

 

    

 

V roce 2006 se stalo Město Albrechtice majitelem  ocelových příhradových věží postavených původně za účelem přenosu signálu patřících Telefonice O2.  Věže se delší dobu nevyužívali a bylo rozhodnuto o jejich demolici. Po několika jednáních přistoupila společnost Telefonica O2  na nabídku Města Albrechtic a odprodala věže za symbolickou cenu Kč 1000,- . Bylo rozhodnuto upravit věže na unikátní  objekt rozhledny s ocelovou konstrukcí.  S vynaložením minimálních nákladů  vznikla rozhledna se dvěma vyhlídkovými plošinami propojených lávkou  ve výšce 25 metrů. Možnost takové úpravy věží  byla posouzena statikem Stanislavem Dankem v roce 2007, posuzován byl technický stav a zatížitelnost ocelových věží.  Projekt pro stavební řízení byl zpracován v roce 2009 projektantem Rudolfem Honem.

 

Více informací o rozhledně najdete zde.

Napsali o nás