Kostel sv. Martina, Krnov

Současnost kostela

Kostel sv. Martina je zapsán ve státním seznamu národních kulturních památek. Dnes se v kostele hraje na varhany z roku 1904, které byly vyrobeny v Krnově. Jedná se o dvou-manuálový nástroj se 36 rejstříky firmy Rieger-Kloss, který sloužil dlouho jako vzor pro zájemce o koupi nových varhan ve zdejší firmě. V roce 2014 prošlo rekonstrukcí schodiště do Městské věže. Díky této rekonstrukci je věž kostela zpřístupněna veřejnosti. Výstup do věže je náročnější, ale určitě stojí za to. Návštěvníci vstoupí do jedné věže, projdou nad lodí kostela a vystoupají do věže s ochozem. Ve věži je možnost nahlédnout do bytu věžného, který se staral o bezpečí města.

Historie kostela

První zmínka o  kostele se objevuje před více jak 700 lety (1281). Kostel byl postaven pod patronátem řádu německých rytířů, několikrát byl obnovován a postupně rozšiřován. Původní stavba byla dřevěná, na přelomu 14. a 15. století byl po-staven kostel z kamene.

Nejdříve vznikla hlavní loď kostela v duchu gotiky, později se přistavěly boční lodě. Kostel měl původně jen jednu věž (jižní, pravou), což je stále patrné, druhá věž byla přistavěna až v 16. století i s ochozem, říkalo se jí „městská věž“, protože sloužila městskému věžnému k jeho obchůzkám - městská hlásna.

Dvě věže odlišného vzhledu byly součástí městského ochranného systému. Jsou vysoké 67 metrů. Největší škody kostel utrpěl, stejně jako zámek, v době největšího požáru Krnova v roce 1779, kdy se zřítila jeho klenba. Jeho interiér byl citlivě opraven v pozdně barokním stylu s prvky nastupujícího klasicismu.  Ve stejném slohu byl upraven i hlavní oltář.

Okolo kostela se nacházel hřbitov. Čtyři náhrobky z tohoto hřbitova byly vsazeny na počátku 20. století do severní zdi kostela, pocházejí z 16. století. U svatého Martina našel místo svého odpočinku Kryštof Bilický z Bilic, což byl zámecký lékař polského původu. Pochován je pod polychromovaným náhrobním kamenem v boční kapli kostela.

Zajímavost kostela

Věžný měl pozici městského strážníka a až do roku 1900 střežil klid a bezpečí obyvatel Krnova a okolí. Žil se svou rodinou 50 metrů vysoko na městské věži. Jeho povinností  bylo každou hodinu obejít ochoz věže a pozorovat město. Shledal-li vše v pořádku, zatroubil do čtyř světových stran jednoduchou melodii. Jestliže vypukl ve městě požár, oznámil to údery zvonu a troubením. Směr, kde oheň zpozoroval, označil za dne praporkem, v noci rozžatou lucernou.

Tajemství kostela

Když se v roce 1967 opravovala uvnitř kostela elektroinstalace, muselo se začít kopat v podlaze a jaké bylo překvapení, když se najednou v podzemí objevily dvě krypty a v nich několik rakví s pozůstatky zemřelých. Po prozkoumání se zjistilo, že zde byli pohřbeni velice vážení občané Krnova např. poštmistr, kněží a mniši. Na rakvích byly nalezeny stříbrné štítky ve tvaru srdce se jménem zemřelého, s datem jeho narození a úmrtí. Krypty byly po výzkumu znovu zakryty dlažbou, protože všichni, kteří tam dodnes odpočívají, zaslouží nerušeného klidu.  V zadní části kostela se také objevil vstup do nějaké záhadné podzemní chodby, která podle pověstí pokračuje pod celým městem a končí až pod troskami hradu Cvilína, kterému se dnes říká Šelenburk.