Zámek

Zámek v Krnově postavili už Přemyslovci a to převážně ze dřeva.

 

Ten však byl za vlády Jiřího Hohenzollerna zbořen a od základu v letech 1531-1535 vystavěn z kamene. Na výstavbu zámku museli přispět i bohatí krnovští občané. Zámek stavěl stavitel Hanuš Ennych z Ennychu. Areál se rozrůstal dostavbou dalších převážně administrativně hospodářských budov.

 

Zámek postrádá pravidelnost, pravoúhlost. Tvar celé stavby, což už dnes nevidíme, byl tak dobře vymyšlen, že se o krnovském zámku říkalo: „Je jako býčí hlava připravena vzít útočníka na rohy“. Estetika byla druhořadá. Jeho funkcí bylo především skýtat obranu proti vnějšímu nepříteli, což bylo docíleno soustavou městského opevnění. Přestože zámek působí skromně a jednoduše, vybavení interiérů bylo hodno krále. Knížecí zámek představoval reprezentační věhlasné sídlo ve Slezsku i na Moravě. K zámku patřily i hospodářské budovy, sklady potravin, budovy pro služebnictvo, stáje pro koně apod. Budovy zámku a hradební zdi uzavírají nepravidelné nádvoří, kde se odehrávaly rytířské turnaje.

 

Hohenzollernové tady sídlili do roku 1622, kdy zámek po konfiskaci získali Lichtenštejnové. Veškeré vybavení při požáru v roce 1779 shořelo. Zámek už nikdy nesloužil svým účelům.

Ozdobou nádvoří je arkádová chodba s pozoruhodnými renesančními sgrafity s reliéfním figurálním dekorem. Ženské postavy symbolizují : hudbu, dramatické umění a zpěv. Sgrafita byla objevena náhodou v roce 1888 a po té restaurována a určitě stojí za zhlédnutí. 

 

Poslední úpravy přišly po roce 1945, kdy byl zámek po konfiskacích upraven k administrativnímu využití pro Závod Lesní
Techniky Krnov a. s. V současné době zámek využívá ZLT a. s. a slouží ke komerčním účelům. Nádvoří je volně přístupné.