Poutní kostel Panny Marie Sedmibolestné

http://www.youtube.com/watch?v=OYimTpQofdA

 

 

 

Areál s kostelem se nachází jihovýchodně nad městem, na tzv. Předním Cvilínském kopci. Kostel je dominantou Krnova, v noci je osvětlen a je vidět z dálky. Kostel, jehož dvouvěžová silueta vévodí širokému okolí, je barokní stavbou s hlavní lodí. Hlavní oltář s obrazem Panny Marie Sedmibolestné je dokonale sladěn s celkovou výzdobou chrámu. Boční kaple jsou zasvěceny na evangelijní straně od presbytáře sv. Michaelu, Panně Marii, sv. Anně na epištolní straně sv. Janu Nepomuckému, Božskému srdci Páně, sv. Vavřinci.

Dávná historie poutního místa je opředena pověstmi sahajícími až do doby vlády Přemysla Otakara II., kdy zde měl být uctíván obraz Panny Marie Sedmibolestné, umístěn na dřevěném sloupu. Dnes na tomto místě stojí dřevěný sloup, pocházející z roku 1635.

V první polovině 13. stol. je do našich zemí uveden františkánský řád minoritů, který v r. 1273 přichází i do Krnova, do jehož historie se nesmazatelně zapsal. Zakladatelem poutního místa Cvilín je člen minoritského řádu P. Kornelius Ottweiler, který inicioval zřízení dřevěné kaple sv. Kříže a Sedmibolestné Panny Marie v r. 1684. Cvilínské poutě se staly brzo proslulé široko daleko, účastnili se jich tisíce věřících. Dřevěný kostelík zdaleka nestačil velkým návalům a tak v roce 1721 byly učiněny první kroky ke stavbě velkého zděného chrámu. Na místě starého kostelíku byla postavena zděná kaple zasvěcena Sedmi Tajemstvím Kristovu hrobu.

Stavbu provedli Andreas a George Gans, otec a syn, stavitelé z Krnova. Nádherná fresková výzdoba pochází od brněnského malíře Františka Ecksteina. Vnitřní zařízení bylo postupně pořizováno z četných darů. Pro 54 metrů vysoké věže byly odlity zvony. Jeden ze zvonů byl odlit přímo na Cvilíně. Pro velký počet poutníků byla na Cvilíně zřízena noclehárna a hostinec.

V r. 1786 byl kostel z nařízení císaře Josefa II. uzavřen a měl být zbořen. Byl však vykoupen čtyřmi krnovskými měšťany. Znovu otevření kostela bylo dosaženo v r. 1795, před tím však musela být vystavěna kolonie Mariánského Pole s 18 domy, aby kostel mohl být pro tyto obyvatele otevřen.

V roce 1865 kostel vyhořel. Zvony se žárem roztavily. Varhany Františka Riegra z roku 1855 obyvatelé Krnova naštěstí stihli před požárem uchránit. Opraven byl z veřejné sbírky. Začátkem 70 let 19. století bylo vybudováno 222 schodů z kamene.

Vážně poškozen byl i koncem 2. světové války. Kostel byl však minoritským řádem znovu obnoven. V r. 1950 byl klášter sídlící ve městě zrušen, po r. 1989 znovu obnoven a vrácen Minoritskému řádu následovalo i navrácení

Tradice poutí na Cvilíně je stará více jak 400 let. Od 17. stol. se traduje legenda o léčivé moci obrazu Panny Marie Sedmibolestné, který je umístěn na hlavním oltáři. Kostel je přístupný v době konání náboženských poutí: začínají 30. 4. a končí dušičkovou poutí na počátku listopadu. Mše svaté jsou v tomto období (mimo poutě) každou neděli v 10:00 hodin. Hlavní pouť je v neděli blíže k svátku Bolestné Panny Marie.

V letech 1994 - 1996 byl vybudován poutní dům Sv. Josefa, který slouží především řeholníkům a věřící mládeži.

V roce 2007-2008 došlo k opravě souboru kaplí křížové cesty okolo kostela Panny Marie Sedmibolestné. Investorem rekonstrukce drobných sakrálních staveb je Město Krnov, které je také vlastníkem pozemků a kaplí. Na projekt přispěl Moravskoslezský kraj, občané a firmy Krnova. Do opravených kaplí se také vrátily výjevy křížové cesty, které v nich byly až do 80. let 20. století. Malby přečkaly obě světové války i komunismus, ale neodolaly zlodějům barevných kovů, krátce po sametové revoluci.

Poutní kostel je duchovní perlou Slezska a je přezdíván Slezský krnovský Kopeček.

Trasa:

K poutnímu kostelu se dostanete z centra města po zelené turistické značce, kdy musíte zdolat 222 schodů.

Ke kostelu se dostanete také autem, když z ulice Opavské odbočíte směr Cvilín a po ulici Nová Cvilínská vyjede až k poutnímu místu.