Historie Města Albrechtic

Současnost města

Město Albrechtice leží severozápadně od  Krnova na  řece Opavici. Město Albrechtice leží na  okraji úrodné polské nížiny a  otevírá vstup do  osoblažského výběžku. Rozkládá se na  výměře 6527 ha a  má 3596 obyvatel.

 

Historie města

Albrechtice jsou poprvé zmiňovány v roce 1377 v listině o  rozdělení opavského knížectví po smrti knížete Mikuláše II. Vlastnil je tehdy Linhart z Rovného. Od roku 1390 držel albrechtické panství markrabě Jošt, po něm od roku 1420 významný rytířský rod Stošů. Jiří Stoš, který panoval sám od roku 1450, proslul jako smělý bojovník, stál na straně Jiřího z Poděbrad a později Vladislava proti Matyáši Korvínovi.

Roku 1474 přitáhla Matyášova vojska do Slezska potrestat přívržence Jiřího z Poděbrad. Tvrz Albrechtice byla po dva dny obléhána, dobyta a rozbořena, jeho posádka byla pobita. Jirí Stoš byl na přímluvu vratislavského biskupa omilostněn a vypovězen ze země, statek připadl králi Matyášovi. Po rodu Stošu držel Albrechtice od roku 1492 rod Makrotu. Na žádost Adolfa Makroty povýšil český král Vladislav II. Albrechtice na městečko a udělil mu privilegia. Roku 1503 koupil panství Jiří Sup z Fulštejna. Po jeho smrti roku 1572 statek připadl do rukou jeho dcery Alžběty, která se provdala za Jana z Valštejna, potomka starého českého rodu. Tehdy byla na panství založena vesnice Biskupice.

Roku 1592 je majitelkou panství jmenována Alžběta  Supovna z Fulštejna. Postupně panství připadlo jejímu synu Janu Kryštofovi. V boji proti Habsburkům se přiklonil na stranu krále Bedřicha Falckého, po bitvě na Bílé hoře byl vypovězen ze země a albrechtické panství mu bylo zkonfiskováno ve  prospěch císařského dvora.

Roku 1623 převzali panství jezuité z Nisy. Jan Kryštof se po roce 1625 vrátil, panství převzal a vyhnal odtud jezuitské misionáře. Byl však císařskými vojáky zatčen, dopraven na zámek Hrubá Skála v  Čechách a tam dva roky vězněn. Na jeho rod upomíná dnes pouze osada Valštejn severozápadně od Albrechtic. Jezuité se opět vrátili.

Roku 1716 byly Albrechtice povýšeny císařem Karlem VI. na svobodné panství. Roku 1745 předali jezuité z Nisy albrechtické panství opavským jezuitům. Jezuité vlastnili panství až do roku 1773, kdy jej převzala císařsko-královská dvorní komora. Císařovna Marie Terezie povýšila roku 1776  Albrechtice na municipální město, to znamená, že mělo svou samosprávu a soudní pravomoc.

Velké škody utrpěli albrechtičtí za válek o dědictví bavorské. Roku 1779 prošlo kolem Albrechtic šestnáct tisíc pruských vojáků, kteří město odstřelovali ze Šibeníku z houfnic a děl. Prusové město obsadili. Rakušané vytlačení z města, získali posily a Prusy vyhnali, ti při odchodu město vyrabovali. Sotva se město vzpamatovalo z válečných útrap, zatopila řeka 1813  údolí a lidé utíkali na Žáry a Burkvíz.

V roce 1824 koupil Albrechtice Karel Traugot, svobodný pán Skrbenský z Hřiště na Hoštálkovech. Následujícího roku je prodal opavským kupcům Vincenci Tlachovi a Vincenci Keilovi. Ti postavili na okraji Albrechtic roku 1837 válcovnu plechu, která zaměstnávala mnoho lidí z okolí.

 

Znak Města Albrechtic

 

 

Znak dal městu císař Ferdinand I. 4. srpna 1563. Znak se popisuje jako vousatý muž stojící za křovím a držící větev bílého topolu. Na pečeti se však objevuje i  bezvousý muž a před ním je spíš nějaký plot. Patu zlatého štítu vyplňuje zelené křoví, za nímž vyrůstá do pasu obnažený muž se zeleným věncem na hlavě i kolem beder, držící v levici větev stromu s listím, pravici má v bok.

 

Kostel navštívení Panny Marie

 

Dominantou Města Albrechtic je farní kostel Navštívení Panny Marie. Je pozdně barokní přestavbou původního kostela z roku 1610, který vyhořel v roce 1746. Kostel je jednolodní. Architektonickou dominantu tvoří západní průčelí kostela obrácené do náměstí zvýrazněné osmibokou věží.

Původní zvony se nedochovaly a není o nich možno získat bližší informace. V květnu roku  1909 byly vysvěceny zvony Marie (593 kg), sv. Rodiny (310 kg) a sv. František z Assisi (190 kg). Tyto zvony byly rekvírovány za 1. světové války. V září roku  1925 byly nahrazeny čtyřmi zvony ulitými jihočeskou dílnou Rudolfa Pernera u Českých Budějovic: sv. Michal (1100 kg, průměr 118 cm), Marie (500 kg, průměr 95 cm), Ježíš (300 kg, průměr 80 cm). Dnes ve věži tohoto kostela visí tři historické zvony a jsou všechny památkově chráněny.  V roce 1947 bylo krnovskému okresu přiděleno 23 restitučních zvonů, které byly následně poskytnuty farnostem krnovského děkanátu.

 

Sloup sv. Anny

 

 

K ojedinělým sochařským barokním památkám patří sloup sv. Anny samotřetí z roku 1719. Sloup nechal postavit na vlastní náklady tehdejší představený obce a obchodník Jan Ambrož Kravutschke. Nápisy na podstavci v překladu značí: „Panno Maria, kéž tě chválíme na věky, ty, která přijímáš ubohé, rodičko Boží. Vzdávejme slávu a čest Velkému Bohu jakož i Kristovi. Ochraňuj na věčné časy Albrechtice, svatá matko Anno.“

 

Empírový dům

 

 

Zhruba 10 metrů od barokního sloupu stojí empírový dům číslo 21. V přízemí domu je patrné jeho renesanční jádro z druhé poloviny 16. století, které zahrnuje chodbu s křížovou klenbou. Po menších barokních úpravách byl dům přestavěn v roce 1806 v empírovém slohu. Budova byla dříve sídlem okrskového soudu. Do roku 2002 v ní byla umístěna knihovna. Na fasádě knihovny je plastický nápis „Providente Deo Omnia Fausta“  ( „S pomocí Boží všechno dobře dopadne“).

 

Kontakt Město Albrechtice náměstí ČSA 27/10 793 95  Město Albrechtice +420 554 637 360 www.mesto-albrechtice.cz